topbanner.jpg, 64kB

Zajímavá místa na Vltavě a Labi

Vltava

je se 430 km (433 km) nejdelší řeka v České republice. Pramení na Šumavě, protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní polovinu Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující Čechy téměř celé. Povodí řeky je 28 090 km² (z toho 27 006,70 km² v Česku).

Labe

je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí estuárem do Severního moře. Je to skoro jediná česká řeka, jejíž český název není ženského rodu (v němčině však je ženského rodu). Je 1154 km dlouhá (v Čechách 358,3 km). Povodí má rozlohu 144 055 km² (v Česku 51 394 km²). Na svém soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km.

Jméno dali řece snad Keltové, kteří její povodí (včetně českého území) obývali ve starověku. Původní keltské slovo (snad 'elb') znamenalo prostě „(velká) řeka“ a objevuje se v názvech mnoha řek ve Švédsku (älv v Ume älv, Lule älv, Pite älv atd.). Podle některých pramenů má jméno původ v indo-evropském základu, znamenajícím bílý, světlý, čistý. V antických pramenech se řeka zmiňuje jako Albis ve významu bílý, světlý, čistý. České jméno je pravděpodobně odvozeno z germánského Alba pomocí přesmyčky. Labe je označováno za jedinou českou řeku, jejíž název není v ženském rodě.

Díky Keltům je dnes také Vltava považována za přítok Labe, a ne obráceně, ačkoli je Vltava od pramenů k soutoku zřetelně delší a u soutoku má též vyšší průtok.

Seznam míst na Vltavě a Labi

Mosty

Ubytování

Kulturní památky

Jezy

Občerstvení

Ostrovy

Plavební komory - Labe

Muzea

Přírodní zajímavosti

Technická zázemí

Technické zajímavosti

Přírodní vyhlídky

Plavební komory - Vltava

Rudolfova štola

Koncem roku 1583 rozhodl císař římský a král český Rudolf II. Habsburský zřídit pro svou kratochvíli v pražské Královské oboře rybník. Mimořádný nápad měl autor myšlenky prokopání štoly, která by využila rozdílu hladiny Vltavy u Starého Města a u Stromovky a získala potřebný spád pro přítok vody. Rudolfa II. projekt nadchl a požádal české stavy o financování stavby.

Od začátku bylo zřejmé, že jde o značně nákladný a technicky velmi obtížný projekt. Stavbou štoly pověřen vrchní hor mistr Lazarus Ercker ze Šrekenfelzu a vrchní důlní měřič Jiří Oeder ze Saska. Oba císařovi poddání se již na jaře roku 1584 vydali do Hor Kutných, kde objednali potřebnou techniku a najali nejzkušenější havíře. Na Letné bylo vyměřeno pět šachet a též obě ústí tunelu. Hloubení šachet bylo započato roku 1584 a postupovalo ve skále velmi pomalu, s pomoci primitivních nástrojů se pracovalo ve dne v noci. Šachtami havíři sestoupili do úrovně průkopu teprve po dvouleté práci, pravděpodobně na jaře roku 1586. Štola samotná pak byla ražena v letech 1589 až 1593. Při ražení štoly se pracovalo na obě strany, havíři postupovali vždy proti sobě, takže se havířské party setkaly celkem čtyřikrát. K poslední prorážce došlo až po deseti letech od zahájení prací 17. července roku 1593.

Dílo během stavby často poškozovaly přívaly vody z podzemních pramenů. V posledním úseku pod belvederským svahem bylo také potřeba bojoval s nesoudržnou horninou a štolu opatřit mohutnou výdřevou. Ale již o 16 metrů dále byla zase naopak skála tak tvrdá, že ji bylo nutno lámat ohněm. To vše postup prací velmi zpomalovalo, s čímž byl Rudolf II. velmi nespokojen a rozhodl se objednal u Isaaca Phendlera plán štoly, do kterého bude každý týden zakreslován postup prací.

Stavba nebyla provedena kvalitně, neboť výdřeva hnila a postupem času se štola dostala do dezolátního stavu, kanál byl zanášen bahnem a odpadky, ze stěn se uvolňovaly kameny. Ani v nejtěžších dobách však stavba nebyla odsouzena k zániku.

Technické parametry štoly

  • Rozdíl hladin Vltavy (spád) 110 cm
  • Délka 1 098 metrů
  • Vejčitý profil, výška od dvou do čtyř metrů, šířka od 90 do 150 centimetrů
  • Ražená, konce obezděné cihlami, dno pokryté keramickými žlabovkami, ve Stromovce ukončená zděným portálem, zdobeným korunkou, letopočtem dokončení stavby (1593) a iniciálou R (Rudolf II.)
  • Odběrné zařízení se nachází ve zdrži Helmovského jezu, ve žlutě omítnutém domku tak zvané „havírně„, kde je mechanismus stavidel, jimiž se reguloval přítok vody do štoly
  • Trasa je vedena od levého břehu Vltavy – od zmíněné „havírny“ na nábřeží Edvarda Beneše mezi Čechovým a Štefánikovým mostem, pod Letenskými sady a ulici Nad štolou, dále pod Letenským náměstím. Čechovou ulicí a horní částí Královské obory až k domku poblíž bývalé Šlechtovy restaurace.
  • Štola probíhá asi 45 metrů pod terénem a dnešní zástavbou Letné
  • Zachovány jsou i čtyři téměř čtyřicetimetrové průduchy,které sloužily při výstavbě, jeden z nich je vidět v Čechově ulici a je zakryt věžičkou, další pak vyúsťuje do parku na Letné (u tenisové haly).
+420 776 868 770
Contact us!
info@malelode.cz