topbanner.jpg, 64kB

Zajímavá místa na Vltavě a Labi

Vltava

je se 430 km (433 km) nejdelší řeka v České republice. Pramení na Šumavě, protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní polovinu Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující Čechy téměř celé. Povodí řeky je 28 090 km² (z toho 27 006,70 km² v Česku).

Labe

je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí estuárem do Severního moře. Je to skoro jediná česká řeka, jejíž český název není ženského rodu (v němčině však je ženského rodu). Je 1154 km dlouhá (v Čechách 358,3 km). Povodí má rozlohu 144 055 km² (v Česku 51 394 km²). Na svém soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km.

Jméno dali řece snad Keltové, kteří její povodí (včetně českého území) obývali ve starověku. Původní keltské slovo (snad 'elb') znamenalo prostě „(velká) řeka“ a objevuje se v názvech mnoha řek ve Švédsku (älv v Ume älv, Lule älv, Pite älv atd.). Podle některých pramenů má jméno původ v indo-evropském základu, znamenajícím bílý, světlý, čistý. V antických pramenech se řeka zmiňuje jako Albis ve významu bílý, světlý, čistý. České jméno je pravděpodobně odvozeno z germánského Alba pomocí přesmyčky. Labe je označováno za jedinou českou řeku, jejíž název není v ženském rodě.

Díky Keltům je dnes také Vltava považována za přítok Labe, a ne obráceně, ačkoli je Vltava od pramenů k soutoku zřetelně delší a u soutoku má též vyšší průtok.

Seznam míst na Vltavě a Labi

Mosty

Ubytování

Kulturní památky

Jezy

Občerstvení

Ostrovy

Plavební komory - Labe

Muzea

Přírodní zajímavosti

Technická zázemí

Technické zajímavosti

Přírodní vyhlídky

Plavební komory - Vltava

Malostranská vodárenská věž

Malostranská vodárenská věž zvaná též Petržilkovská věž je nejmenší pražská historická vodárenská věž, jediná z historických vodárenských věží při levém břehu řeky Vltavy.

Nachází se na Smíchově (Praha 5) na Petržilkovském ostrově, poblíž Janáčkova nábřeží a jižního cípu Dětského ostrova.

Věž stojí na místě bývalého Kartouzského mlýna, jehož vlastníkem byl mlynář Jan Petržilka, od něhož pochází její název. V letech 1651 až 1562 zde byla namísto původní dřevěné věže v blízkosti Petržilkova mlýna postavena kamenná vodárenská věž, jež zásobovala vodou z řeky Vltavy pražskou Malou Stranu. Tomuto účelu věž s vodárnou sloužila až do roku 1886.

V roce 1987 až 1988 věž prodělala rekonstrukci a byla připojena lávkou k přilehlé administrativní budově. Výška této vodárenské věže činí pouze 34 metrů a má sedm podlaží.

Přilehlá vodárna byla roku 1826 vybavena, obdobně jako Staroměstská vodárenská věž, čerpadly českého inženýra Josefa Božka.

Fotogalerie

Malostranská vodárna na Petržilkovském ostrově
+420 776 868 770
Contact us!
info@malelode.cz