topbanner.jpg, 64kB

Zajímavá místa na Vltavě a Labi

Vltava

je se 430 km (433 km) nejdelší řeka v České republice. Pramení na Šumavě, protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní polovinu Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující Čechy téměř celé. Povodí řeky je 28 090 km² (z toho 27 006,70 km² v Česku).

Labe

je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí estuárem do Severního moře. Je to skoro jediná česká řeka, jejíž český název není ženského rodu (v němčině však je ženského rodu). Je 1154 km dlouhá (v Čechách 358,3 km). Povodí má rozlohu 144 055 km² (v Česku 51 394 km²). Na svém soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km.

Jméno dali řece snad Keltové, kteří její povodí (včetně českého území) obývali ve starověku. Původní keltské slovo (snad 'elb') znamenalo prostě „(velká) řeka“ a objevuje se v názvech mnoha řek ve Švédsku (älv v Ume älv, Lule älv, Pite älv atd.). Podle některých pramenů má jméno původ v indo-evropském základu, znamenajícím bílý, světlý, čistý. V antických pramenech se řeka zmiňuje jako Albis ve významu bílý, světlý, čistý. České jméno je pravděpodobně odvozeno z germánského Alba pomocí přesmyčky. Labe je označováno za jedinou českou řeku, jejíž název není v ženském rodě.

Díky Keltům je dnes také Vltava považována za přítok Labe, a ne obráceně, ačkoli je Vltava od pramenů k soutoku zřetelně delší a u soutoku má též vyšší průtok.

Seznam míst na Vltavě a Labi

Mosty

Ubytování

Kulturní památky

Jezy

Občerstvení

Ostrovy

Plavební komory - Labe

Muzea

Přírodní zajímavosti

Technická zázemí

Technické zajímavosti

Přírodní vyhlídky

Plavební komory - Vltava

Krannerova kašna

se nachází v Praze na Starém Městě, v malém parčíku na Smetanově nábřeží. Jde o 29 metrů vysoký pomník císaře Františka I. (1768-1835), kombinovaný s kašnou. V době svého vzniku nejvyšší pomník v Praze.

Autorem kašny je architekt Josef Ondřej Kranner (1801 - 1871), který se nechal inspirovat Krásnou studní (Schöner Brunnen) v německém Norimberku. Na sochařské výzdobě se podíleli sochaři Josef Max a Josef Kamil Bôhm, kamenické práce prováděl kameník Karel Svoboda.

Na polygonálním podstavci kašnyse nachází 17 soch. Ta čelem k řece je alegorií Prahy, 16 zbývajících představuje tehdejší kraje. Další sochy představují významné činnosti přinášející rozkvět země - věda, umění, mír, hojnost, orba, hornictví, průmysl a obchod. V horní části novogotické fiály je pak umístěna jezdecká socha císaře Františka I.

Základní kámen byl slavnostně položen 22. srpna 1845. Osazení sochou císaře se však díky změněné politické situaci konalo až 30. května 1850 a ve vší tichosti. V roce 1919 byla socha odstraněna a umístěna v Lapidáriu Národního Muzea. Po celkové rekonstrukci kašny, byla pak do ní umístěna 29. srpna 2003 kopie původní jezdecké sochy a kašna je tak opět kompletní.

Fotogalerie

Krannerova kašna 5 Krannerova kašna 2 Krannerova kašna
Krannerova kašna 3 Krannerova kašna 4 Krannerova kašna 6
+420 776 868 770
Contact us!
info@malelode.cz