topbanner.jpg, 64kB

Zajímavá místa na Vltavě a Labi

Vltava

je se 430 km (433 km) nejdelší řeka v České republice. Pramení na Šumavě, protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní polovinu Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující Čechy téměř celé. Povodí řeky je 28 090 km² (z toho 27 006,70 km² v Česku).

Labe

je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí estuárem do Severního moře. Je to skoro jediná česká řeka, jejíž český název není ženského rodu (v němčině však je ženského rodu). Je 1154 km dlouhá (v Čechách 358,3 km). Povodí má rozlohu 144 055 km² (v Česku 51 394 km²). Na svém soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km.

Jméno dali řece snad Keltové, kteří její povodí (včetně českého území) obývali ve starověku. Původní keltské slovo (snad 'elb') znamenalo prostě „(velká) řeka“ a objevuje se v názvech mnoha řek ve Švédsku (älv v Ume älv, Lule älv, Pite älv atd.). Podle některých pramenů má jméno původ v indo-evropském základu, znamenajícím bílý, světlý, čistý. V antických pramenech se řeka zmiňuje jako Albis ve významu bílý, světlý, čistý. České jméno je pravděpodobně odvozeno z germánského Alba pomocí přesmyčky. Labe je označováno za jedinou českou řeku, jejíž název není v ženském rodě.

Díky Keltům je dnes také Vltava považována za přítok Labe, a ne obráceně, ačkoli je Vltava od pramenů k soutoku zřetelně delší a u soutoku má též vyšší průtok.

Seznam míst na Vltavě a Labi

Mosty

Ubytování

Kulturní památky

Jezy

Občerstvení

Ostrovy

Plavební komory - Labe

Muzea

Přírodní zajímavosti

Technická zázemí

Technické zajímavosti

Přírodní vyhlídky

Plavební komory - Vltava

Kampa

Kampa je malý nepravý ostrov na řece Vltavě v Praze na Malé Straně, od níž je oddělen uměle vytvořenou mlýnskou strouhou Čertovkou, od Smíchova poté Říční ulicí.

Původ názvu Kampa není zcela zřejmý. Podle některých je toto slovo odvozeno z latinského campus (ploché pole, planina) či ze staročeského zákampí (stinné místo), jiní tvrdí, že souvisí se jménem měšťana Gangsela z Campu, který zde v 17. století vlastnil dům.

V 17. století zde byla na smíchovské straně vybudována Michnovská zahrada, součást Paláce Michny z Vacínova na Újezdě. Vlevo od něj stál mlýn Huť, z něhož se dnes zachovalo jen velké dřevěné kolo. V 18. století byl Michnův palác přeměněn na zbrojnici.

Dalším zde vybudovaným mlýnem byl Sovův mlýn, nazývaný podle Václava Sovy z Liboslavě, který mlýn v 15. století vlastnil. Kolem Sovova mlýnu se nachází Odkolkovská zahrada, již v 19. století obývala pekařská rodina Odkolků, která mlýn koupila a nechala novogoticky přestavět. Na ni navazuje Kaiserštejnská zahrada, dříve se táhnoucí kolem Kaiserštejnského, dnešního Lichtenštejnského paláce. Dodnes se tam nachází domek, který hrabě Nostic daroval Josefu Dobrovskému. Před ním je jeho pomník z roku 1902. V tomto domě, tzv. Dobrovského nebo Werichově vile, bydlel ze známých osobností kromě výše jmenovaných v letech 1948-1968 i básník Vladimír Holan.

Za zmínku stojí i obyvatel domu U Zlatých nůžek, malíř a ilustrátor Adolf Kašpar. Bydlel zde v letech 1903–1934 v posledním patře s výhledem na Pražský hrad, který také ve svých ilustracích zobrazil. Nyní se v budově nachází hotel s restaurací pojmenovaný U Zlatých nůžek.

Fotogalerie

Kampa - mlýnské kolo na Čertovce Park Kampa Kampa - Čertovka
Naměstí Na Kampě Čertovka na Kampě Mlýn na Kampě
+420 776 868 770
Contact us!
info@malelode.cz