topbanner.jpg, 64kB

Zajímavá místa na Vltavě a Labi

Vltava

je se 430 km (433 km) nejdelší řeka v České republice. Pramení na Šumavě, protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní polovinu Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující Čechy téměř celé. Povodí řeky je 28 090 km² (z toho 27 006,70 km² v Česku).

Labe

je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí estuárem do Severního moře. Je to skoro jediná česká řeka, jejíž český název není ženského rodu (v němčině však je ženského rodu). Je 1154 km dlouhá (v Čechách 358,3 km). Povodí má rozlohu 144 055 km² (v Česku 51 394 km²). Na svém soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km.

Jméno dali řece snad Keltové, kteří její povodí (včetně českého území) obývali ve starověku. Původní keltské slovo (snad 'elb') znamenalo prostě „(velká) řeka“ a objevuje se v názvech mnoha řek ve Švédsku (älv v Ume älv, Lule älv, Pite älv atd.). Podle některých pramenů má jméno původ v indo-evropském základu, znamenajícím bílý, světlý, čistý. V antických pramenech se řeka zmiňuje jako Albis ve významu bílý, světlý, čistý. České jméno je pravděpodobně odvozeno z germánského Alba pomocí přesmyčky. Labe je označováno za jedinou českou řeku, jejíž název není v ženském rodě.

Díky Keltům je dnes také Vltava považována za přítok Labe, a ne obráceně, ačkoli je Vltava od pramenů k soutoku zřetelně delší a u soutoku má též vyšší průtok.

Seznam míst na Vltavě a Labi

Mosty

Ubytování

Kulturní památky

Jezy

Občerstvení

Ostrovy

Plavební komory - Labe

Muzea

Přírodní zajímavosti

Technická zázemí

Technické zajímavosti

Přírodní vyhlídky

Plavební komory - Vltava

Císařský ostrov

Císařský ostrov je s rozlohou cca 29 ha největším pražským ostrovem. Leží na Vltavě v katastrálním území Bubenče, rozdělený do městských částí Praha 6 a Praha 7. Ostrov byl darován českými stavy do osobního majetku Rudolfa II. Předtím patřil k majetkovému příslušenství úřadu nejvyššího purkrabí pražského. Na dnešní ploše ostrova ležela i část Královské obory (bylo to dáno klikatícími se meandry Vltavy). Vlivem povodní se tvářnost říční nivy měnila (např. v 18. století rozdělovalo ostrov napříč ještě jedno říční rameno.)

Řečiště Vltavy v této oblasti bylo v letech 1899–1902 významně ovlivněno výstavbou plavebního kanálu a zdymadla Podbaba. Kanál je dlouhý 2,8 km a ve své horní části odřízl sady patřící ke Královské oboře. Přerušil původní říční rameno, tekoucí k Císařskému mlýnu. To bylo z velké části zasypáno, jeho torzem zachovaným do dneška je tzv. Malá říčka.

Původní čisticí stanice v Bubenči (dokončená roku 1905, dnes Ekotechnické museum) zde umístila kalojemy. Roku 1967 byla na ostrově spuštěna moderní Ústřední čistírna odpadních vod.

Na ostrov vedou tři mosty a lávka. Nejpoužívanější most, který spojuje Císařský ostrov s Královskou oborou, byl v roce 2006 zbořen a nahrazen širším a vyšším.

Po pravé straně Císařského ostrova je zřejmě poslední přírodní úsek koryta Vltavy v Praze s peřejemi. Po povodních v roce 2002 vzala za své zahrádkářská kolonie, psí cvičiště, nekryté závodiště a velká část cenných vzrostlých stromů.

V blízké budoucnosti by měla být modernizována a dostavěna Ústřední čistírna odpadních vod, aby vyhověla normám EU na obsah dusíku ve vypouštěné vodě. (Normy vyžadují dosažení tohoto stavu do konce roku 2010, tento termín již ale není splnitelný.) Podle informací z roku 2007 by přírodní charakter ostrova neměl být narušen výškovými budovami.

+420 776 868 770
Contact us!
info@malelode.cz