topbanner.jpg, 64kB

Zajímavá místa na Vltavě a Labi

Vltava

je se 430 km (433 km) nejdelší řeka v České republice. Pramení na Šumavě, protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní polovinu Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující Čechy téměř celé. Povodí řeky je 28 090 km² (z toho 27 006,70 km² v Česku).

Labe

je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí estuárem do Severního moře. Je to skoro jediná česká řeka, jejíž český název není ženského rodu (v němčině však je ženského rodu). Je 1154 km dlouhá (v Čechách 358,3 km). Povodí má rozlohu 144 055 km² (v Česku 51 394 km²). Na svém soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km.

Jméno dali řece snad Keltové, kteří její povodí (včetně českého území) obývali ve starověku. Původní keltské slovo (snad 'elb') znamenalo prostě „(velká) řeka“ a objevuje se v názvech mnoha řek ve Švédsku (älv v Ume älv, Lule älv, Pite älv atd.). Podle některých pramenů má jméno původ v indo-evropském základu, znamenajícím bílý, světlý, čistý. V antických pramenech se řeka zmiňuje jako Albis ve významu bílý, světlý, čistý. České jméno je pravděpodobně odvozeno z germánského Alba pomocí přesmyčky. Labe je označováno za jedinou českou řeku, jejíž název není v ženském rodě.

Díky Keltům je dnes také Vltava považována za přítok Labe, a ne obráceně, ačkoli je Vltava od pramenů k soutoku zřetelně delší a u soutoku má též vyšší průtok.

Seznam míst na Vltavě a Labi

Mosty

Ubytování

Kulturní památky

Jezy

Občerstvení

Ostrovy

Plavební komory - Labe

Muzea

Přírodní zajímavosti

Technická zázemí

Technické zajímavosti

Přírodní vyhlídky

Plavební komory - Vltava

Klementinum

Klementinum je komplex, který se nachází mezi Karlovou a Křížovnickou ulicí. Na staroměstské straně Karlova mostu, přímo v centru historické části Prahy.

Původně zde byl roku 1227 při kostele sv. Klimenta vybudován dominikánský klášter. Po příchodu jezuitů do Prahy roku 1556 na pozvání Ferdinanda I. Habsburského započali s přestavbou Klementinum na kolej. Zdejší areál jezuité vystavili v letech 1653-1726. Tento barokní komplex byl v průběhu let modernizován a rozšiřován od vrcholného baroka až po klasicismus. Komplex obsahoval učebny, tiskárnu, hospodářské budovy, ubytovací prostory, budovy pro cla, ale také kostel sv. Salvátora, sv. Klimenta, Vlašskou kapli Nanebevzetí Panny Marie, kapli sv. Eligia a sv. J. Nepomuského. V roce 1751 je v Klementinum otevřeno muzeum matematiky. Po zrušení jezuitského řádu v roce 1773 jej využila sekularizovaná univerzita a Arcibiskupský seminář. Po rozdělení univerzity v roce 1882 zde zůstává pouze česká část Filozofické a Teologické fakulty. Od 30. let 20. století je rozšiřována už jen univerzitní knihovna. V Klementinum můžete obdivovat Astronomickou věž, vysokou 68 m. Na jejímž vrcholu se nachází socha Atlanta, pocházející pravděpodobně od Matyáše Brauna. Z věže je rozhled na historické centrum Prahy. Zrcadlovou kapli, v níž se nacházejí dvoje varhany z průběhu 18. století a nástropní fresky od Jana Hiebla. Nástěnné obrazy jsou dílem Václava Vavřince Reinera. V kapli se konají koncerty vážné nebo jazzové hudby. Nad kaplí se nachází barokní knihovní sál z roku 1722 s freskovou výzdobou od Jana Hiebla a několika historicky cennými geografickými a astronomickými glóby. Knihovní Sál eviduje knihy od roku 1600 do současnosti. Prohlídky Klementina probíhají denně od 10 hod.

+420 776 868 770
Contact us!
info@malelode.cz