topbanner.jpg, 64kB

Zajímavá místa na Vltavě a Labi

Vltava

je se 430 km (433 km) nejdelší řeka v České republice. Pramení na Šumavě, protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní polovinu Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující Čechy téměř celé. Povodí řeky je 28 090 km² (z toho 27 006,70 km² v Česku).

Labe

je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí estuárem do Severního moře. Je to skoro jediná česká řeka, jejíž český název není ženského rodu (v němčině však je ženského rodu). Je 1154 km dlouhá (v Čechách 358,3 km). Povodí má rozlohu 144 055 km² (v Česku 51 394 km²). Na svém soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km.

Jméno dali řece snad Keltové, kteří její povodí (včetně českého území) obývali ve starověku. Původní keltské slovo (snad 'elb') znamenalo prostě „(velká) řeka“ a objevuje se v názvech mnoha řek ve Švédsku (älv v Ume älv, Lule älv, Pite älv atd.). Podle některých pramenů má jméno původ v indo-evropském základu, znamenajícím bílý, světlý, čistý. V antických pramenech se řeka zmiňuje jako Albis ve významu bílý, světlý, čistý. České jméno je pravděpodobně odvozeno z germánského Alba pomocí přesmyčky. Labe je označováno za jedinou českou řeku, jejíž název není v ženském rodě.

Díky Keltům je dnes také Vltava považována za přítok Labe, a ne obráceně, ačkoli je Vltava od pramenů k soutoku zřetelně delší a u soutoku má též vyšší průtok.

Seznam míst na Vltavě a Labi

Mosty

Ubytování

Kulturní památky

Jezy

Občerstvení

Ostrovy

Plavební komory - Labe

Muzea

Přírodní zajímavosti

Technická zázemí

Technické zajímavosti

Přírodní vyhlídky

Plavební komory - Vltava

Slovanský ostrov

Slovanský ostrov (Žofín) je vltavský ostrov v Praze. Nachází se při pravém novoměstském břehu nedaleko od Národního divadla, jížní cíp ostrova pak nedaleko od Jiráskova náměstí.

Ostrov vznikl postupnými nánosy půdy v 17. století. Jeho růst zřejmě urychlilo zřízení novoměstských mlýnů pod Zderaz. Po povodni roku 1784 byl ostrov zpevněn zdí a byly zde vysázeny stromy.

Od roku 1817 ostrov vlastnil barvíř kůží Josef Ignác Saenger. V letech 1836 – 1837 nový majitel Václav Antonín Novotný nechal přestavět starý hostinec na restauraci. Od roku 1838 ostrov nese jméno podle rakouské arcivévodkyně Žofie, matky císaře Františka Josefa I.. V roce 1848 se zde konal známý Slovanský sjezd. V roce 1884 ostrov vykoupila pražská obec a přestavěla hlavní budovu podle návrhu Jindřicha Fialky. Až do postavení Obecního domu fungoval ostrov jako centrum českého společenského života. V budově Žofína se různé společenké akce konají velmi často podnes.

V roce 1918 se zde nacházelo sídlo Vojenského velitelství Národního výboru. Na jižním konci ostrova byla v roce 1930 v těsném sousedství Šítkovské vodárenské věže vybudována spolková budova SVU Mánes se známou výstavní síní a uměleckou kavárnou. V roce 1948 byl ostrov v těsné blízkosti pražského Národního divadla spojen s pobřežím novým mostem.

+420 776 868 770
Contact us!
info@malelode.cz