topbanner.jpg, 64kB

Zajímavá místa na Vltavě a Labi

Vltava

je se 430 km (433 km) nejdelší řeka v České republice. Pramení na Šumavě, protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní polovinu Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující Čechy téměř celé. Povodí řeky je 28 090 km² (z toho 27 006,70 km² v Česku).

Labe

je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí estuárem do Severního moře. Je to skoro jediná česká řeka, jejíž český název není ženského rodu (v němčině však je ženského rodu). Je 1154 km dlouhá (v Čechách 358,3 km). Povodí má rozlohu 144 055 km² (v Česku 51 394 km²). Na svém soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km.

Jméno dali řece snad Keltové, kteří její povodí (včetně českého území) obývali ve starověku. Původní keltské slovo (snad 'elb') znamenalo prostě „(velká) řeka“ a objevuje se v názvech mnoha řek ve Švédsku (älv v Ume älv, Lule älv, Pite älv atd.). Podle některých pramenů má jméno původ v indo-evropském základu, znamenajícím bílý, světlý, čistý. V antických pramenech se řeka zmiňuje jako Albis ve významu bílý, světlý, čistý. České jméno je pravděpodobně odvozeno z germánského Alba pomocí přesmyčky. Labe je označováno za jedinou českou řeku, jejíž název není v ženském rodě.

Díky Keltům je dnes také Vltava považována za přítok Labe, a ne obráceně, ačkoli je Vltava od pramenů k soutoku zřetelně delší a u soutoku má též vyšší průtok.

Seznam míst na Vltavě a Labi

Mosty

Ubytování

Kulturní památky

Jezy

Občerstvení

Ostrovy

Plavební komory - Labe

Muzea

Přírodní zajímavosti

Technická zázemí

Technické zajímavosti

Přírodní vyhlídky

Plavební komory - Vltava

Hanavský pavilon

Hanavský pavilon je výrazná dominantní budova vystavěná v novobarokním slohu nacházející se v pražských Holešovicích resp. v Letenských sadech na Baště sv. Tomáše neboli na Na Mariánských hradbách v těsném sousedství Kramářovy vily (což je sídlo českých předsedů vlády) a nedaleko od bašty sv. Máří Magdalény.

Jedná se o litinovou stavbu, jež byla původně vytvořena jakožto reprezentační pavilon Komárovských železáren pro pražskou Jubilejní zemskou výstavu v roce 1891. Tehdejším majitelem železáren byl kníže Vilém Hanavský - odtud pak jeho název. Jedná se o velmi zajímavou krásně umělecky zdobenou technickou památku, mimo jiné se také jedná o historicky první pražskou stavbu postavenou z litého železa, betonu i skla. Po skončení výstavy byl pavilon rozebrán a knížetem Hanavským darován městu Praze, poté byl převezen na své dnešní místo a znovu postaven. V letech 1967 a 1987 pavilon prodělal dvě velmi náročné rekonstrukce spojené s restaurováním jednotlivých částí stavby včetně kompletní výměny nejpoškozenějších částí a nového osazení jednotlivých litinových prvků její z konstrukce.

Stavba tvoří výraznou optickou dominantu zejména při pohledu zespoda od řeky Vltavy což zároveň znamená, že se i od ní naskýtají velmi zajímavé výhledy na Prahu. V současné době slouží jakožto vyhlídkové restaurační zařízení.

Pavilón byl navržen architekty Ottou Haiserem a J. Hercikem, coby umělecký poradce také spolupracoval výtvarník Zdeněk Emanuel Fiala.

+420 776 868 770
Contact us!
info@malelode.cz