topbanner.jpg, 64kB

Zajímavá místa na Vltavě a Labi

Vltava

je se 430 km (433 km) nejdelší řeka v České republice. Pramení na Šumavě, protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní polovinu Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující Čechy téměř celé. Povodí řeky je 28 090 km² (z toho 27 006,70 km² v Česku).

Labe

je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí estuárem do Severního moře. Je to skoro jediná česká řeka, jejíž český název není ženského rodu (v němčině však je ženského rodu). Je 1154 km dlouhá (v Čechách 358,3 km). Povodí má rozlohu 144 055 km² (v Česku 51 394 km²). Na svém soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km.

Jméno dali řece snad Keltové, kteří její povodí (včetně českého území) obývali ve starověku. Původní keltské slovo (snad 'elb') znamenalo prostě „(velká) řeka“ a objevuje se v názvech mnoha řek ve Švédsku (älv v Ume älv, Lule älv, Pite älv atd.). Podle některých pramenů má jméno původ v indo-evropském základu, znamenajícím bílý, světlý, čistý. V antických pramenech se řeka zmiňuje jako Albis ve významu bílý, světlý, čistý. České jméno je pravděpodobně odvozeno z germánského Alba pomocí přesmyčky. Labe je označováno za jedinou českou řeku, jejíž název není v ženském rodě.

Díky Keltům je dnes také Vltava považována za přítok Labe, a ne obráceně, ačkoli je Vltava od pramenů k soutoku zřetelně delší a u soutoku má též vyšší průtok.

Seznam míst na Vltavě a Labi

Mosty

Ubytování

Kulturní památky

Jezy

Občerstvení

Ostrovy

Plavební komory - Labe

Muzea

Přírodní zajímavosti

Technická zázemí

Technické zajímavosti

Přírodní vyhlídky

Plavební komory - Vltava

Libeňský zámek

Na místě dnešního zámku stála dříve gotická tvrz. Z ní se dochovalo sklepení, přízemní zdivo jižní části a západní křídlo. Roku 1595 tvrz koupila Eliška Hoffmannová která ji nechala přestavět na renesanční zámek zdobený sgrafity. 25. června 1608 byla v zámku podepsána mírová smlouva (nazývána též Libeňský mír) mezi Rudolfem II. a jeho bratrem Matyášem. Roku 1662 zámek zakoupilo Staré Město a nechalo jej upravit v barokním slohu. Zámek sloužil jako letní sídlo staroměstských purkmistrů; z této doby se dochoval znak Starého Města nad vstupním portálem. Kromě toho zde byli ubytováváni významní hosté Starého Města - mj. Marie Terezie a císař Leopold II.

Další přestavba proběhla v letech 1769 - 1770 v rokokovém stylu pod vedením stavitele Josefa Prachnera. Při ní byla vystavěna zámecká kaple Neposkvrněného početí Panny Marie sousedící se zadním dvorem. Kapli zdobí nástropní a nástěnné malby malíře Ignáce Raaba.

Význam zámku upadal po roce 1848. Byl používán jako špitál po morové epidemii a po bitvě u Hradce Králové roku 1866 jako lazaret. V letech 1882 a 1883 byl z iniciativy Vojty Náprstka přestaven na první výchovný ústav pro mravně narušenou mládež v Čechách, jehož součástí byla i obecná škola. Tento ústav se později přestěhoval do dnešního zámku Vychovatelna. Začátkem 20. století proběhly další stavební úpravy a okolo zámku byl vybudován park podle plánů Františka Thomayera, dnešní Thomayerovy sady se školní naučnou stezkou.

Až do druhé světové války jej vlastnil baronský rod Vandur. Po 2. světové válce byl hlavní sál upraven jako svatební síň a v zámku byl zřízen Úřad MČ Praha 8.

+420 776 868 770
Contact us!
info@malelode.cz