topbanner.jpg, 64kB

Zajímavá místa na Vltavě a Labi

Vltava

je se 430 km (433 km) nejdelší řeka v České republice. Pramení na Šumavě, protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní polovinu Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující Čechy téměř celé. Povodí řeky je 28 090 km² (z toho 27 006,70 km² v Česku).

Labe

je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí estuárem do Severního moře. Je to skoro jediná česká řeka, jejíž český název není ženského rodu (v němčině však je ženského rodu). Je 1154 km dlouhá (v Čechách 358,3 km). Povodí má rozlohu 144 055 km² (v Česku 51 394 km²). Na svém soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km.

Jméno dali řece snad Keltové, kteří její povodí (včetně českého území) obývali ve starověku. Původní keltské slovo (snad 'elb') znamenalo prostě „(velká) řeka“ a objevuje se v názvech mnoha řek ve Švédsku (älv v Ume älv, Lule älv, Pite älv atd.). Podle některých pramenů má jméno původ v indo-evropském základu, znamenajícím bílý, světlý, čistý. V antických pramenech se řeka zmiňuje jako Albis ve významu bílý, světlý, čistý. České jméno je pravděpodobně odvozeno z germánského Alba pomocí přesmyčky. Labe je označováno za jedinou českou řeku, jejíž název není v ženském rodě.

Díky Keltům je dnes také Vltava považována za přítok Labe, a ne obráceně, ačkoli je Vltava od pramenů k soutoku zřetelně delší a u soutoku má též vyšší průtok.

Seznam míst na Vltavě a Labi

Mosty

Ubytování

Kulturní památky

Jezy

Občerstvení

Ostrovy

Plavební komory - Labe

Muzea

Přírodní zajímavosti

Technická zázemí

Technické zajímavosti

Přírodní vyhlídky

Plavební komory - Vltava

Ztracenka

Naše nejstarší trampská osada Ztracenka leží na levém břehu Vltavy naproti kopci Kletecko, kde končily poslední peřeje bývalých Svatojánských proudů. Na tomto místě se tábořilo už před rokem 1914 a průkopníci trampingu – divocí skauti – jej nazývali Tábor řvavých ( Roaring camp) a od roku 1918 Ztracená naděje (Lost Hope). Pod Mravenčí skálou se časem začaly objevovat první prkenné boudy a osada se zdárně rozrůstala. S přílivem nových kamarádů a kamarádek, kteří si tento krásný kout přírody oblíbili, přibývalo i chat. Později nastalo údobí, kdy se stavěly kanadské sruby, z nichž se mnohé v původní podobě zachovaly.

Jarní ledy v roce 1929 téměř polovinu osady zpustošily a její dolní část byla přemístěna výše nad řeku. Po další ledové dřenici v roce 1940, která značně poškodila městečko Štěchovice (Štěkson), byly poničeny další chaty. To už se stavěla Štěchovická přehrada a bylo jen otázkou několika let, kdy se divoká řeka změní v poklidné jezero.Proto se celá osada přestěhovala nad zátopové pásmo, kde stojí dodnes.

Na každého, kdo prochází Povltavskou stezkou přes území této kolébky trampingu, musí dolehnout kus nostalgie.

+420 776 868 770
Contact us!
info@malelode.cz