topbanner.jpg, 64kB

Zajímavá místa na Vltavě a Labi

Vltava

je se 430 km (433 km) nejdelší řeka v České republice. Pramení na Šumavě, protéká mimo jiné Českým Krumlovem, Českými Budějovicemi a Prahou a ústí zleva do Labe v Mělníku. Povodí Vltavy s přítoky Malší, Lužnicí, Otavou, Sázavou a Berounkou zaujímá jižní polovinu Čech a spolu s Labem, jehož přítokem Vltava je, vytváří systém odvodňující Čechy téměř celé. Povodí řeky je 28 090 km² (z toho 27 006,70 km² v Česku).

Labe

je jednou z největších řek a vodních cest Evropy. Pramení v Krkonoších na severu Čech, protéká Německem a ústí estuárem do Severního moře. Je to skoro jediná česká řeka, jejíž český název není ženského rodu (v němčině však je ženského rodu). Je 1154 km dlouhá (v Čechách 358,3 km). Povodí má rozlohu 144 055 km² (v Česku 51 394 km²). Na svém soutoku s Vltavou má nižší průtok a je od svého pramene kratší, ale přesto se nepovažuje za její přítok. Celková délka toku Černého potoka, Teplé Vltavy, Vltavy a Labe od soutoku s Vltavou do moře činí 1329 km.

Jméno dali řece snad Keltové, kteří její povodí (včetně českého území) obývali ve starověku. Původní keltské slovo (snad 'elb') znamenalo prostě „(velká) řeka“ a objevuje se v názvech mnoha řek ve Švédsku (älv v Ume älv, Lule älv, Pite älv atd.). Podle některých pramenů má jméno původ v indo-evropském základu, znamenajícím bílý, světlý, čistý. V antických pramenech se řeka zmiňuje jako Albis ve významu bílý, světlý, čistý. České jméno je pravděpodobně odvozeno z germánského Alba pomocí přesmyčky. Labe je označováno za jedinou českou řeku, jejíž název není v ženském rodě.

Díky Keltům je dnes také Vltava považována za přítok Labe, a ne obráceně, ačkoli je Vltava od pramenů k soutoku zřetelně delší a u soutoku má též vyšší průtok.

Seznam míst na Vltavě a Labi

Mosty

Ubytování

Kulturní památky

Jezy

Občerstvení

Ostrovy

Plavební komory - Labe

Muzea

Přírodní zajímavosti

Technická zázemí

Technické zajímavosti

Přírodní vyhlídky

Plavební komory - Vltava

Hergetova cihelna

První doložené zmínky o území pocházejí ze 14. století, novodobá historie Hergetovy cihelny ale začíná kolem roku 1780, kdy se František Antonín Linhart Herget rozhodl začít s podnikáním na místě bývalé rasovny a koželužny zvané „Šinderberg“.

Dne 28. 8. 1781 byla postavena na tomto místě cihelna se dvěma vápennými cihlářskými pecemi, klenutý sklad vápna a dvoupodlažní stavba sloužící jako sklad. V roce 1787 prodal prof. Herget výsadní cihelnu včetně dvou domů na Malé Straně Josefu Zobelovi a Františku Schmidtovi. V Hergetově plánu z roku 1790–92 je zakreslena cihelna v dnešní podobě s objektem pece uprostřed, včetně hranolovité věže na dvoupatrovém objektu podél Vltavy.

Třicátá léta 19. století zachycují objekty Hergetovy cihelny s dodnes dochovaným malým přístavkem. Uprostřed dvora se nachází stavení obdélného půdorysu na pilířích pod mansardovou střechou. V dalším období byl provoz Hergetovy cihelny pro hrubé stavební závady a z nich vyplývající nebezpečí ohně zcela zastaven (v roce 1840).

Po dílčích úpravách výroba pokračovala a některé prostory zaznamenaly změnu využití. Katastrální měření z let 1841–42 zaznamenává trojkřídlové členění již zděné. Koňská stáj po východní straně je zpevněna šesti nosnými pilíři. Celý objekt je zaklenut. V hraniční zdi podél Cihelné ulice je zřízena brána vjezdu. V letech 1857-58 byla cihelna spolu přestavěna ve stylu pozdního klasicismu podle plánů architektů Alexandra Hellmicha a Kašpara Předáka.

Po dalších částečných úpravách bylo v roce 1922 povoleno zřízení truhlářské dílny v západní části. Roku 1923 pak byla otevřena kolna pro vytvoření 5 garáží a v roce 1926 bylo povoleno zřízení dalších 15 garáží. Po řadě dalších úprav bylo v roce 1936 schváleno zbourání severní části dvorního křídla. V roce 1938 byl zbořen vjezdový pilíř a část zdi a poté vystavěn nový dle původního plánu.

V další vývojové etapě pak postupoval úpadek objektů Hergetovy cihelny. Památkově chráněný objekt zapsaný do státního seznamu nemovitých kulturních památek přes řadu zpracovaných studií a návrhů na využití od kamenické hutě přes provozy uměleckých řemesel až po návrhy monstrózních hotelů (v 70. letech) dále chátral a 7. 6. 1995 vyhořel. Po nákladné rekonstrukci ukončené po srpnových povodních roku 2002, kdy sousedící Vltava zatopila již zrekonstruované části, byly opravy v roce 2003 dokončeny.

Dnes se v hlavním objektu areálu Hergetovy cihelny nacházejí restauračně-stravovací prostory v kombinaci s prodejními plochami zaměřenými na sortiment uměleckých předmětů. Doplňujícími prostory jsou výrobně-skladovací provozy v zázemí restaurace a šatny zaměstnanců. V severní části hlavního objektu jsou umístěny prodejní prostory v kombinaci s café barem a technické prostory zajišťující tepelnou a větranou pohodu hlavního objektu. V dalších jednotlivých objektech areálu Hergetovy cihelny nalezneme výstavní a prodejní prostory doplněné o dvě bytové jednotky a altán.

+420 776 868 770
Contact us!
info@malelode.cz